Kapitolky z historie trampingu - Kapitolka 4. - TRAMPOVÉ PROTI MOCNÝM.
Ahoj kamarádi,
v devadesátých letech v Právu vycházel seriál Bohumila Pekárka Kapitolky z historie trampingu. Já vám zde nabízím 4. kapitolku.
* * * * *
4. TRAMPOVÉ PROTI MOCNÝM
Po prvé éře divokých skautů á druhé — kovbojské, nastává doba kanadská. Shodou okolností, splývá s dobou světové hospodářské krize přelomu 20. a 30. let provázené u nás ohromnou nezaměstnaností především mladých lidi. I v té těžké době se snaží trampové vytrvat při svém způsobu života. Prožívají více Času mimo město. Pár mých kamarádů, kteří obvykle trávili asi TS volných dnů v roce (včetně dovolené) v přírodě, strávili pět městců na toulkách po Čechách a Moravě. Jiná, asi čtyřčlenná skupina využila tehdy jednoduchých možností vycestovat mimo republiku; Procestovali takřka celou Evropu, což ovsem trvalo několik roků. Nebyli nároční, na živobytí si přivydělávali příležitostnými pracemi. Marně trávený čas ve frontách u zprostředkovatelen práce využili neskonale účelněji. Takto »zvládnout« nezaměstnanost se pochopitelně podařilo jen některým.
Probíhala řada stávek proti propouštění z práce, proti snižování mezd. Nezaměstnaní hromadně demonstrovali za svá práva, bylo i několik hladových pochodfc Všech takových akcí se zúčastnili i mladí lidé.f Kolik účastníků představovali třampčWé, se zjistit nedá. Ale určitě jich nebylo málo. Jejich takřka, všeobecný odpor k uplatňování moci mocnými proti právu bezmocných je řadil k ostatním postiženým.
"Političtí a nepolitičtí"
Někde tady vzniká dělení trampů, které se na několik roků vžilo. A sice na trampy »politické« a »nepolitícké«., Každé politické uskupení proklamovalo svůj 'program na řešení krize i snažilo se pro něj získat co největší podporu- Zejména mezi mladými, o jejich získání se snažili všichni, od komunistů až po fašisty. Z menší částí se to dařilo. Přes všechnu snahu jak političtí, tak nepolitičtí trampové projevovali svou nespokojenost s bídou jak cestami do osad, tak v osadách, a šířili ji i při putování po venkově. Přes masové demonstrace ve městech měla státní správa kontrolu — o činnosti menších skupin trampů rozptýlených po krajině však přehled neměla. A kdo ví — podle představ tehdejších mócipánů —, co by trampové" mohli způsobit?! Vždyť byli natolik »drzí«, že začali vydávat své časopisy Tramp, Naše osady aj. Tyto obavy byly skutečnou příčinou k opětnému zostření kontrol na nádražích, místy i v kempech. Objevily se snahy o zavádění tzv nouzových prací, kde měli nezaměstnaní v podstatě za stravu a ubytování v provizorních táborech pracovat třeba na stavbě silnic. U mládeže se k tomu měla přidružit i povinná předvojenská výchova.
Nesměli bý to být ani trampové, je* jichž části se to mělo týkat, aby nereagovali — písničkou. Na melodii písně z filmové komedie Vlasty Buriana C. a k. polní maršálek: Ai slunce začne svítit po jaru, dají ti pušku, vezmou kytaru. Na Ubrqjdě a Medniku budou ti vtloukat taktiku. A tam, kde písně zněly po roky, teď budeš cvičit s puškou přískoky. Kde kdysi k hvězdám plály ohně rudé, svoboda trampská plakat bude.
Z uvedeného projektu sice sešlo, nicméně začalo se mluvit, o, zákazu táboření. Živnou půdou pro tento nápad bylo protitrampské tažení různých skupin a spolků, k nimž se přidaly i některé noviny. Trampové se tentokráte nemínili vzdát bez boje. Z podnětu časopisu Tramp byl koncem r. 1930 uspořádán na Střeleckém ostrove prvý potlach proti připravovanému zákazu. Počátkem roku následovaly potlachy další jak v Praze, tak v Brně, Budějovicích, Mostě, Lomnici nad Popelkou, Písku, Kolíně, Strakonicích, Jindřichově Hradci, Poděbradech, Ostravě, Lounech, Plzni aj;, což samo o sobe již hovoří ordzmachu trampingu. Byly zakládány obranně výbory sdružující část osad a lze říci, že sám akt tažení proti trampům přivedl mnoho dalších mladých k táborovým ohňům. A tak chtě nechtě, z trampingu se stalo hnutí politické.
"Lex Kubát"
Vzdor všem protestům vyšlo v dubnu 1931 nařízení zemského prezidenta Hugo Kubáta o zákazu tábořeni a volného pobytu v přírodě pro osoby, které to prováděly mimo rámec nějaké státem uznávané organizace. Uvádělo se v něm mj.: >... zakazuje se zejména společné táboření osob různého pohlaví v přírodě 1 ve stanech, chatách a srubech...« Přestoupení zákazu bylo trestáno pokutou 10 až 5000 korun, nebo vězením do 14 dnů.
Hned prvou sobotu po vydání "Lex Kubátu", jak nařízení trampové nazvali, byla na Smíchovském nádraží improvizovaná protestní demonstrace. Trampové vystupovali na tribunu (nádražní vozík) a argumentovali proti. Po chvíli vtrhla na nástupiště policie, právě mluvící trampku uchopili dva strážníci a třetí ji bil pendrekem hlava nehlava. Menších demonstrací bylo více. V místech osad, ať stanových či chatových; byly i noční razie. Z jedné takové akce bylo až dvě stě případů následujícího soudního stíhání trampů.
Nařízení, i ony nesmyslné razie vyvolaly odpor i u značné části veřejností. Nejeden z téch, kdo dříve trampy neuznával, byl teď na jejich straně.
19. května 1931 se konal trampský protestní tábor v pivovarské zahradě na Vinohradech. Svolaly jej trampské časopisy a obranné výbory. Sešlo se přes patnáct tisíc trampů, turistů, skautů i pouhých příznivců táboření. Shromáždění zaslaly podpůrná stanoviska i některé obce z »trampských« oblastí, Liga pro lidská práva aj, Pozvaní činitelé vč. H. Kubáta se nedostavili, zato však přišli redaktoři některých novin, které se podílely na štvanici proti trampům. Ti ovšem byli vykázáni.
Po několika projevech policejní úředník shromáždění úředně rozpustil. Na ulicích čekala pěší i jízdní policie, která se do trampů pustila tak brutálně, že téměř všechny pražské noviny proti tomuto zákroku protestovaly. »Lex Kubát« byl sice zrušen až po delší době, ale vyšel k němu záhy dodatek, který požadoval mírnější postup v jeho provádění. Pan Kubát tak nechtěně získal trampům ještě větší popularitu.
* * * * *
Všechny díly budou postupně zde.
Tak to byl 4.díl a za týden vám nabídnu zase další Kapitolku z historie trampingu. Tak se těšte už za týden
Ahoj